Prostějov
Prostějov (německy Proßnitz, polsky "Prościejów") je město v 17 km jihozápadně od Olomouce. Osídlení kraje lze zaznamenat od neolitu (cca 5000 př. n.l.). První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G.Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Plumlovské panství s městem Prostějovem náleželo dvěma významným rodům: v letech 1495 - 1599 pánům z Pernštejna a v letech 1599 - 1848 knížecímu rodu Lichtenštejnů. Zatímco v 16. století („zlaté době měst") se život v Prostějově mnohostranně rozvíjel, postupovala jeho obnova po třicetileté válce velmi zdlouhavě. K novém oživení dochází v 18. století (židovský obchod, zakládání klášterů, dragounský pluk, umělecká činnost atd.). Především díky židovské obci se Prostějov stává významným obchodním a průmyslovým střediskem. V oboru textilní konfekce, ve velkém produkované od 40. let 19. století, získal na konci století výsadní postavení v celém Rakousku-Uhersku (třetinovým podílem na celkové produkci státu). Podle výsledků sčítání obyvatel v letech 1872 a 1890 byl Prostějov třetím největším městem na Moravě po Brnu a Jihlavě. Nová radnice - sídlo Městského úřadu, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909-1914 podle projektu profesora Karla Huga Kepky, s 66 m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno. Ke „stavbám socialismu" patří obchodní dům uprostřed náměstí.
